Historie paseckého kostela
Obec vznikla už v roce 1250. V roce 1326 bylo v obci 24 lánů orné půdy, 2 krčmy a mlýn. První kostel byl postaven v roce 1351, byl dřevěný a zasvěcený Panně Marii. Ten byl ale během husitských válek vypálen. Po válce byl vybudován nový, opět dřevěný. V roce 1545 koupil Sovinecké panství, pod které Paseka spadala, Krištof z Lobkovic a zavedl úřední češtinu. Od něj získal Sovinec Ederer Laurek za Šťávnice, který prosazoval evangelické vyznání. Jeho zeť Jan Kobylka z Kobylí v tom pokračoval. Nechal v roce 1603 opravit kostel, nad vstupem do kostelní věže nechal udělat nápis s erby:
IAN STARSSI KOBYLKA Z KOBYLIHO A NA SOWINCZI
ANNA EDEROWNA Z SSTIAWICE NA SOWINCZI
Po bitvě na Bílé hoře bylo panství zkonfiskováno, císař ho věnoval Karlovi z Lichtenštenjska a ten ho obratem prodal Řádu německých rytířů. Potom nastala rekatolizace obyvatelstva, v roce 1636 dokonce proběhla domovní prohlídka, jestli obyvatelé nemají zakázané knihy.
Dne 12. 9. 1643 se hrad Sovinec vzdal Švédským vojskům, usedlosti i kostel byl vyrabovány. Po okupaci Švédy byla v roce 1655 založena fara, škola a byl vysvěcen kostel.
V 18. století byl kostel již značně sešlý, tak ho jeho patron, velmistr Řádu německých rytířů Maxmilián, dal v roce 1784 přestavět a zasvětit sv. Kunhutě.
Kostelní zvony
Zvon z kostela s letopočtem 1413 se dochoval až do roku 1917, kdy byl rekvírován. Vážil 600 kg a měl 80 cm v průměru. Větší zvon z roku 1862 měl 1 300 kg, 114 cm v průměru a byl také ztracen během 1. sv. války. Nově přiřazené zvony byly odňaty v letech 1942-1943.
V roce 1945 byl na věži kostela jen jeden zvon s nápisem Mich gose Richard Herold, Komertan 1928, který má průměr 30 cm. Druhý zvon byl přivezen 23. 10. 1947 ze skladiště zabavených zvonů a byl vytažen na věž. Jak kronikář napsal: „Měl to býti původně zabavený zvon ze zdejšího kostela.“ Jelikož v té době už bylo odsunuto původní německé obyvatelstvo a občany obce byli pouze přistěhovalci, tak nemohl nikdo namítat, že tento zvon nebyl ze zdejšího kostela. Při rekvírování se psaly názvy obcí dovnitř zvonů. Pokud byl název dlouhý, tak se zkrátil. Takže místo „Paseky nad Jizerou“ bylo na zvon napsáno pouze „Paseky“ a zvon byl omylem poslán do naší obce. Tím náš kostel získal historický zvon z roku 1665, který byl původně věnován nově vysvěcenému kostelu sv. Václava v Pasekách nad Jizerou v roce 1791. (Kronikář Fr. Konečný v obecní kronice tyto dva zvony zaměnil a psal, že navrácený zvon byl ulit v roce 1928, což není pravda. )
V Pasece nad Jizerou považovali své zvony za ztracené. V roce 1947 byly vysvěceny dva nové zvony z darů místních obyvatel. O tom, že jejich zvon žije, se dozvěděli až letos, kdy jsme začali pátrat po jeho historii.
Foto Jan OrságFara a faráři
Fara je po kostelní věži nejstarší budovou v obci. Byla postavena v roce 1655, původně měla první patro dřevěné, to ale v roce 1698 vyhořelo. Matrika začíná od roku 1674.
Pasečtí faráři:
Vyznání nově přistěhovalých obyvatel po válce lze odhadnout podle toho, na jaké náboženství byli zapsáni ve škole jejich děti:
- 144 – římskokatolické
- 8 – českobratrské evangelické
- 2 – řeckokatolické
- děti Volyňských Čechů pak pravoslavné.