Ideální by bylo vytvořit novou kanalizační stoku a tu současnou použít jako dešťovou stoku vyústěnou do potoka. To je ale nad finanční možnosti obce, nehledě na to, že by se musela celá obec rozkopat. Alternativní řešení je rekonstrukce současné stoky. Ta by mohla proběhnout po etapách a bezvýkopově. Specializované firmy jsou schopny opravit pomocí robotů vyčnívající přípojky, netěsné spoje, dokonce vyvložkovat celý úsek mezi šachtami. Takové vložkování proběhlo v roce 2015 v horní části obce.
Letos a i v následujících letech by jsme měli pokračovat v opravách dalších úseků. Navrhujeme investovat ročně částku do 3 milionů Kč. Začali by jsme opravami úseků, které byly při monitoringu v roce 2015 označeny jako kritické s ohledem na vsakování balastních vod. Jedná se o úseky mezi šachtami 10 a 12 stoky A, ve stoce B mezi šachtami 6 a 12 (po obou stranách potoka v dolní část obce). Ve stoce BII pak v úseku mezi šachtami 7 a 13 (směrem na Sanatorku od silnice napravo, stoka vede na soukromých pozemcích).
Historie kanalizační stoky a ČOV
V polovině osmdesátých let byla vybudována kanalizace takzvaně v Akci „Z“. Spuštění ČOV ve zkušebním provozu nastalo 4. 7. 1985 a do trvalého provozu byla uvedena 30. 1. 1986. Obec získala povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV v maximálním množství 107 200 m3 za rok.
Kanalizace byla provozována přímo obcí nebo přes dceřinou společnost PaPeDo, chvíli i přes Sitku.
Stoka má celkovou délku kolem 8 km, přibližně 1 600 m je z betonu, zbytek z plastu. Po trase je 9 dešťových odlehčovačů svedených do potoka. Stoka má téměř 210 šachet, zjednodušeně můžeme rozdělit stoku na přibližně 210 úseků mezi nimi.
Náměry ročního průtoku v ČOV (v m3)
2003
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2011
|
71 153
|
77 821
|
54 897
|
84 600
|
85 000
|
107 200
|
114 069
|
107 200
|
Pro porovnání, počet obyvatel napojených na kanalizaci se změnil z cca 970 v roce 2005 na 1043 v roce 2015.
Z protokolu inspekce životního prostředí ze dne 20. 7. 2006: „Nátok na ČOV je zatížen značným podílem balastních vod z důvodu netěsnosti kanalizace. V nejbližším období je plánovaná rekonstrukce nejproblematičtějších částí této kanalizace v obci.“
Na tento popud se v roce 2006 a 2007 provedl monitoring starší části kanalizace firmou Podlas Olomouc (náklady 450 000 Kč). Z kontrolní zprávy vyplývá, že ze 170 kontrolovaných úseků je 63 úseků potřeba opravit, přičemž 14 úseků je v havarijním stavu. Zejména kameninové části stoky B mezi šachtami 44 až 48 jsou téměř rozpadlé. Ukázalo se také, že amatérské napojování domovních přípojek mnohde kanalizaci poškodilo, přibližně 50 přípojek zasahuje příliš do profilu stoky, 15 přípojek dokonce poškodilo potrubí. V jednom místě byla stoka přehrazena jiným vedením! K výrazným nátokům balastních vod docházelo na několika spojích potrubí ve spodní části obce, na stoce A mezi šachtami 10 až 12 a 16 až 17 a na stoce B mezi šachtami 6 až 9 a 10 až 12.
V roce 2008 se provedlo pár dílčích oprav, spárovaly se netěsnící šachty (za 42 000 Kč), v roce 2009 se vyměnilo 7 poškozených šachet (za 175 000 Kč). V roce 2012 se čistila kanalizace na horním konci (nejspíš U Křížku kvůli brambůrkárně, náklady 28 000 Kč). V roce 2013 se zatěsnilo 10 šachet ve stoce BII.
Uvedené opravy nestačily, náměr přitékající vody na čističku se stále zvyšoval, tak se přistoupilo k intenzifikaci ČOV. Byla na to získána dotace, celkové náklady kolem 10 milionů Kč.
V roce 2014 byla ČOV přestavěna na parametry ročního průtoku 140 000 m3 s udržitelností 10 let. Oproti minulému stavu byl ale průtokoměrem osazen i dešťový přepad.
Náměr odtoku z intenzifikované čistírny byl ale v důsledku balastních vod opět na povoleném limitu, proto se objednal nový monitoring od firmy BMH. Kontrolovalo se 24 vybraných úseků, všechny byly označeny jako havarijní.
V roce 2015 se provedlo vložkování 10 úseků stoky A mezi šachtami 60-69 a 24-25 (tzv. Etapa I za 3 miliony Kč včetně DPH). V druhé etapě v následujícím roce se opravil jeden úsek za 360 000 Kč mezi šachtami 13 a 14 stoky BII.
V roce 2016 se zažádal rezort životního prostředí o navýšení maximálního průtoku přes ČOV na 280 000 m3 za rok. Této žádosti bylo vyhověno vyjímkou platnou 5 let do 5. 1. 2022.
Příklady poškození stoky

Monitoring firmou Podlas v roce 2006, stoka A mezi šachtami 27 a 28 (most u pošty). Závada - vyčnívající neodborně provedená přípojka.

Monitoring firmou BMH v roce 2015, stoka B mezi šachtami 11 a 12 (most u Osmičky). Závada - pod vyčnívající přípojkou protéká voda.

Monitoring firmou Podlas v roce 2006, stoka B mezi šachtami 11 a 12 (most u Osmičky). Závada - voda tryská v zaústění roury do šachty. Nejspíš opraveno v roce 2008 nebo 2009.

Monitoring firmou Podlas v roce 2006, stoka B mezi šachtami 45 a 46 (přes potok od Rudého domu). Závada - kameninová část stoky popraskaná, místy deformovaná.

Monitoring firmou Podlas v roce 2006, stoka B mezi šachtami 48 a 49 (pod koupalištěm). Závada - vrůst kořenů ve spoji, zúžení profilu.

Monitoring firmou Podlas v roce 2006, stoka B mezi šachtami 54 a 55 (most u koupaliště). Závada - stoka přehrazena vedením Telecomu. Firma po vyzvání tento úsek v roce 2013 opravila.